kategorie: Aktuality

Rozloučení patera Jiřího s farností a poděkování

Milí farníci, bratři a sestry v Kristu.

Má služba v této farnosti přesně po jedenácti letech končí. Vzhledem k výjimečnosti situace si pro vysvětlení dovolím být podrobnější.   

Můj duchovní život a tedy i mé kněžství pochopitelně procházejí vývojem a proměnou. Kněžskou službu vykonávám třináctý rok. Od počátku rozlišování povolání ke kněžství mě doprovází svatý Vojtěch, stále více si uvědomuji význam jeho pastýřské služby, očima světa naprosto neúspěšné, a přitom tak Kristovy. Teologicky se hlásím k postojům Josefa Ratzingera (Benedikta XVI.) a kardinála Roberta Saraha. S jejich pojetím víry, služebného kněžství, eucharistickou úctou a jejich pohledem na současný stav církve se plně ztotožňuji, a jsem přesvědčen, že cestou z krize, kterou dnešní církev prochází, je vlastní obrácení a úsilí o osobní vztah s Kristem v duchu naprosté důvěry a hledání Jeho vůle. V poslední době do mého života výrazněji vstoupila také spiritualita klanění a smíru, tak jak ji excelentně vystihuje encyklika Pia XI. Miserentissimus Redemptor, a spiritualita v Čechách před sto lety vzniklých kongregací těšitelů a těšitelek Božského Srdce Ježíšova. Za jejich nástupce pak považuji mnohým z vás známé Annu Bohuslavu Tomanovou a loni zesnulého patera Filipa Maria Antonína Stajnera.  

Po měsících intenzivních modliteb jsem počátkem tohoto roku rozlišil, že mě Pán Ježíš skutečně volá k prožívání kněžství v duchu spirituality smíru za hříchy své i druhých, spirituality klanění i za ty, co se neklanějí, a za posvěcení kněžstva. Volá mě k tomu, abych nabídl podobně laděným věřícím náležitou duchovní podporu a místo ke klanění a modlitbě. Současně po mně chce, abych podporoval věřící v postoji, že ne „modernizací“ církve a podbízení se světu, ale věrností Kristu a láskou k Církvi může dojít k novému rozkvětu. Jde o cestu tichou, ale radikální, svým způsobem povolání, které s sebou nutně nese i změny navenek. V modlitbě i v mnoha konkrétních situacích jsem rozpoznával, že není slučitelné s velkou a dynamickou městskou farností, která se připravuje na rozsáhlou přestavbu kostela a farních prostor.  Proto jsem v únoru požádal představené o přeložení.

Otcové biskupové vyhověli mé žádosti a poslali mě do farnosti ležící přímo na hranicích s královehradeckou diecézí, která je úzce spjata s osobnostmi, jejichž duchovní život je pro mne inspirací. Od 1. července se ujmu správy farnosti Zruč nad Sázavou. Více než informace, kam odcházím, je pro vás důležitější, kdo přijde po mně. Mám upřímnou radost z výběru mého nástupce, zkušeného kněze, člověka velkého srdce, bývalého prezidenta Charity, patera Stanislawa Góry, který sem přichází z farnosti Praha-Čakovice. Protože otec Stanislaw po mně převezme i vikariát, farní tým zůstává nadále v plném obsazení – pater Petr, pater Kryštof a sestra Bernarda.

Bratři a sestry, odcházím z lhotecké farnosti s velkým díkem našemu Pánu za to, že jsem mohl prožít více jak čtvrtinu svého dosavadního života právě zde. Z celého srdce děkuji oběma našim kněžím, sestře Bernardě a vám za modlitby, podporu, přátelství. Prosím, odpusťte mi, kde jsem vám ublížil slovy či skutky, nebo naopak nějakým zanedbáním. I já odpouštím tam, kde je třeba. Prosím, přijměte mého nástupce a buďte jemu i jeho skvělým spolupracovníkům nápomocni v jejich nelehké službě.

Žehná a o modlitbu prosí pater Jiří

Pozvánka

Oficiální rozloučení se mnou proběhne o prvním červnovém víkendu. Budu sloužit poutní mši svatou v sobotu 4. června v 17 hodin a obě dopolední mše svaté v neděli 5. června. V neděli se pak můžeme osobně potkat na tradiční zahradní slavnosti. Bude v areálu CMŠ Studánka od zhruba 11 do 18 hodin. K dispozici bude bohaté občerstvení. Kdo můžete pomoci s organizací, ozvěte se sestře Bernardě.   Děkuji pater Jiří