Bohoslužby, udílení svátostí, obřady
Pravidelný pořad bohoslužeb
| neděle | 8:00 | 10:001 | 17:00 | 18:30 |
| pondělí | 8:00 | |||
| úterý | 9:152 | 15:003 | 18:30 | |
| středa | 8:00 | |||
| čtvrtek | 8:00 | |||
| pátek | 15:00 | 18:304 | ||
| sobota | 17:00 |
1 jednu neděli v měsíci (obvykle poslední) je tato mše svatá upravená pro děti
2 mše svatá pouze ve školním roce první úterý v měsíci, zvláště pro maminky s malými dětmi
3 mše svatá v kapli Thomayerovy nemocnice,
4 v červenci a srpnu se nekoná
- mimořádné změny a aktuální pořad bohoslužeb naleznete v kalendáři akcí.
Vstupem na pozemek farnosti nebo do kostela berete na vědomí, že se zde při různých aktivitách a bohoslužbách provádí fotografování nebo natáčení, a souhlasíte, že takto získaný materiál může být použit na těchto webových stránkách a ve farním Věstníku, a to bez časového omezení.
SVÁTOST SMÍŘENÍ - v rozmezí 30 - 10 min před každou mší sv. a v době adorací.
Udílení svátostí, obřady
KŘEST DOSPĚLÉHO
„Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“ (Mt 28,19)
Pokřtít se nechává ten, kdo uvěřil, že Ježíš je Boží Syn, který z lásky k nám přišel na svět, zemřel a vstal z mrtvých. Křtem se dotyčný stává součástí Božího lidu – církve a jsou mu odpuštěny hříchy. Očekává se, že je rozhodnutý uvádět svůj osobní život do souladu s učením Pána Ježíše a církve.
Je třeba:
- kontaktovat kněze
- vykonat přípravu (trvá zhruba rok)
Dospělí se většinou křtí o Velikonocích.
KŘEST DÍTĚTE
„Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim.“ (Mk 10,15)
Křtem se dítě stává zvláštním způsobem dítětem Božím, stává se součástí Božího lidu – církve. Rodiče před Bohem a církví slibují, že dítě vychovají ve víře v Pána Ježíše a budou ho učit milovat Boha a bližního. Dále se při obřadu křtu zříkají zlého a hlásí se k víře církve.
Je třeba:
- aby alespoň jeden rodič byl pokřtěný katolík
- aby kmotr(a) byl(a) biřmován(a)
- kontaktovat kněze, jáhna nebo pastorační asistentku alespoň měsíc předem (v nebezpečí smrti dítěte ihned)
- vykonat přípravu (několik sezení)
- předložit rodný list dítěte, potvrzení o křtu alespoň jednoho rodiče, potvrzení o křtu a biřmování kmotra(y), oddací list. Pokud nebydlíte v naší farnosti, tak Propuštění ke křtu od duchovního v místě Vašeho bydliště.
V naší farnosti se křtí většinou v sobotu (beze mše svaté) nebo při mši svaté v neděli. Je ale možný křest i ve všední den.
BIŘMOVÁNÍ
„Přijmi pečeť daru Ducha svatého.“ (svátostná formule)
Biřmovaný dostává plnost daru Ducha svatého. V jeho síle usiluje o hlásání Kristovy radostné zvěsti slovem i osobním příkladem.
Je třeba:
- být pokřtěný katolík
- dosažení věku užívání rozumu (zhruba sedm let). Horní věková hranice není stanovena!!!
- vykonat přípravu (několik měsíců)
- předložit potvrzení o křtu
Biskup uděluje svátost biřmování v pražské katedrále vždy o slavnosti Seslání Ducha svatého.
SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ (eucharistie, nejsvětější svátost oltářní)
Při každé mši svaté nasloucháme Božímu slovu v Písmu (bibli) a slavíme poslední večeři Pána Ježíše. Věříme, že Ježíš je zvláštním způsobem přítomen v proměněné hostii a vínu. Přijímáme Kristovo tělo a krev s vděčností za to, co pro nás Pán Ježíš udělal. Věříme, že svaté přijímání člověka přibližuje k Bohu, odpouští hříchy, uschopňuje ke konání dobra. Posilněni jeho přítomností usilujeme žít tak, jak žil on.
Je třeba:
- být pokřtěný a katolík nebo pravoslavný (nekatolíci jen za určitých okolností)
- věřit ve skutečnou přítomnost Pána Ježíše v eucharistii
- před prvním přijímáním se zkontaktovat s knězem
- nenacházet se ve stavu těžkého hříchu a alespoň jednou za rok jít ke zpovědi
Je možné a vhodné, donášet svaté přijímání těm, kteří se již nemohou do kostela dopravit. Nebojte se říct knězi.
SVÁTOST SMÍŘENÍ (zpověď)
„…ať Ti skrze tuto službu církve odpustí hříchy a naplní Tě pokojem…“ (modlitba před udělením rozhřešení)
Hřích je narušením našeho vztahu s Bohem a s druhými. Ve zpovědi vyznáváme své hříchy před knězem (zastupujícím Krista a druhé lidi), litujeme svých hříchů a snažíme se stále usilovat o konání dobra a odmítání zla.
Je třeba:
- být pokřtěný
- vždy se řádně připravit
- zbytečně zpověď neodkládat
Zpovídá se před každou mší svatou (ne před Vigilií Narození Páně a obřady Svatého týdne) nebo kdykoliv na požádání.
SVATBA (svátost manželství)
„Slibuji ti věrnost v časech dobrých i zlých, ve zdraví i nemoci, v hojnosti i nedostatku. Chci tě milovat a ctít po celý svůj život...“ (část manželského slibu)
Snoubenci chtějí vstoupit do nerozlučitelného svazku a slíbit si úctu, lásku a věrnost na celý život.
Je třeba:
- aby alespoň jeden snoubenec byl pokřtěn v katolické církvi
- kontaktovat kněze minimálně tři měsíce předem
- vykonat přípravu
- předložit potřebné dokumenty (upřesní se při prvním setkání s knězem)
V naší farnosti se oddává většinou v sobotu. Obřad je buď při mši svaté (pouze pokud jsou oba pokřtěni) nebo beze mše svaté.
KNĚŽSTVÍ
„Svátostí svěcení se z Božího ustanovení někteří věřící, označení nezrušitelným znamením, stávají posvátnými služebníky, kteří jsou zasvěceni a určeni, aby…v osobě Krista – Hlavy vykonávali úřad učit, posvěcovat a vést, a tak pásli boží lid.“ (kán. 1008, CIC)
Nestávám se knězem, protože chci pomáhat lidem (to můžu i v jiných zaměstnáních), ale protože mě k této službě volá Bůh.
Je třeba:
- být pokřtěný a biřmovaný katolík
- mít maturitu
- kontaktovat svého duchovního ve farnosti
- doporučuje se být alespoň pět let po křtu nebo konverzi
Během přijímacího procesu se posuzuje lidská i duchovní způsobilost kandidáta. Příprava trvá většinou šest let v kněžském semináři. Během této formace kandidáti studují katolickou teologickou fakultu.
SVÁTOST POMAZÁNÍ NEMOCNÝCH
„Je někdo z vás nemocný? Ať si zavolá představené církevní obce a ti ať se nad ním modlí a mažou ho olejem ve jménu Páně. Modlitba spojená s vírou zachrání nemocného, Pán ho pozdvihne, a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno." (Jak 5,14-15)
V případě ohrožení života nemocí nebo pokročilým věkem je vhodné přijmout svátost pomazání nemocných. Přijetí pomazání NEZNAMENÁ, že vždy musíme počítat s brzkou smrtí dotyčného. Proto se tomuto pomazání již neříká „poslední“. Může se přijmout i opakovaně. Je duchovní posilou. A je-li to k prospěchu spásy nemocného, i posilou tělesnou.
Je třeba:
- být pokřtěný. Pokud dotyčný pokřtěný není nebo je o tom pochybnost, provede se v případě ohrožení života zkrácená příprava a křest.
- pokud je toho nemocný schopen, tak se vyzpovídat. Pokud není (bezvědomí, zmatenost…), svátost pomazání zprostředkovává odpuštění hříchů
- kontaktovat kněze. V případě obavy z prodlení ho kontaktovat kdykoliv (nejlépe přes mobil)
POHŘEB
„Je třeba prokázat našemu zemřelému poslední službu lásky a rozloučit se s ním a odevzdat ho Pánu Bohu…“ (modlitba z pohřebních obřadů)
Křesťanský pohřeb je důstojným rozloučením s naším blízkým. V modlitbách jej odevzdáváme do Božího milosrdenství. S důvěrou, že naše odloučení je jen přechodné, a že se jednou opět shledáme.
Je třeba:
- pokud možno ještě před návštěvou pohřební služby kontaktovat kněze. Smluví s Vámi termín a dá rady ohledně dalších kroků na pohřební službě.
Rozloučení může být buď při mši nebo beze mše svaté v kostele s následným uložením do hrobu nebo s pozdějším uložením urny. Je též možné rozloučení ve hřbitovní kapli nebo v obřadní síni krematoria.
Pokud je pohřeb beze mše (vhodné v případě, že na obřadu budou v drtivé většině lidé neznající katolickou bohoslužbu), dohodnete s knězem zádušní mše svatou. Je to jedna z pravidelných mší svatých konaných v kostele ve všední den nebo sobotu, při které se v modlitbách zvláště zmiňuje zemřelý.